Jak jsem našel sám sebe na twitteru

Už více jak měsíc píšu pravidelně každý den svůj deník pro své facebookové stránky, kde se dělím o své postřehy a názory. Před pár dny jsem však objevil zákoutí jiné sociální sítě.

Byl jsem upozorněn na profil vedený pod mým jménem na Twitteru, tedy falešný profil. Tento profil již existuje delší dobu, v posledním měsíci ale opět obnovil svou aktivitu. Přiznám se, že po přečtení všech příspěvků se ve mně mísily protichůdné pocity. Na jednu stranu jsem chtěl nechat účet okamžitě odstranit, protože některé tweety jsou vyložené lži a poškozují mě a mé nejbližší, což mě zvlášť mrzí. Nejsem typ člověka, který by si bral osobně vtipy na svou osobu, jiné je to však, pokud se to dotkne i mých nejbližších.

Nicméně chápu, že do světa sociálních sítí tento typ humoru patří a vím, že nejsem ani první, ani poslední, komu se taková věc stane. Prošel jsem si pár dalších podobných falešných účtu a musím říct, že je třeba se na to podívat opravdu s odstupem. Našel jsem nepravé účty Karla Schwarzenberga i kardinála Miroslava Vlka, které jsou ovšem mnohem známější, sledovanější než ten „můj“. Škoda, že nemám vtipnějšího dvojníka!

Dočetl jsem se, že i kardinál Vlk svůj falešný účet sleduje a samozřejmě mu některé příspěvky přijdou dehonestující a zvažoval právní kroky, nicméně účet funguje i nadále.  Další podobné účty můžete najít pod článkem na serveru Lidových novin. 

Ostřeji se k celému problému postavila generální ředitelka vydavatelství Ringier Libuše Šmuclerová, která okamžitě účet nahlásila a ten byl následně odstraněn. Smazán byl také nepravý účet kolegy Farského z TOP 09. Zdá se, že Twitter se k těmto stížnostem staví čelem a vše promptně řeší. Nade vší pochybnost i v mém případě byla porušena pravidla pro používání této sítě. Jak byste se zachovali Vy na mém místě? Bojovali byste za odstranění takového účtu, nebo se nad to povznesli? 

Diskutovat se mnou můžete také na facebook.com/bartavit